Alois Fišárek

Hutná venkovská scenérie z dramatického roku 1944 otevírá pohled do neobyčejně silného období autorovy tvorby, které je hluboce ovlivněno estetickým programem tehdejšího Mánesu. Celé kompozici dominuje robustní, ostře osvětlená bílá zeď a žlutý štít venkovského stavení, jež ostře vystupují z potemnělých stínů vzrostlých stromů. Dravé, expresivní tahy štětcem a nekompromisní tmavé kontury dávají výjevu typickou válečnou strohost, v níž se všední motiv mění v naléhavé svědectví o tíživé atmosféře své doby. Zářivě žlutá cesta v popředí vnáší do potemnělé scény záblesk skryté naděje a energie.

Tato mistrovská válečná malba přináší do interiéru neobyčejně silný prvek historické autenticity, moderní dravosti a sběratelské hrdosti. Pevná kompozice postavená na kontrastu zářivého světla a hlubokých, zemitých stínů dokáže stěnu v místnosti okamžitě opticky zpevnit a dodat jí hluboký myšlenkový rozměr. Přítomnost tohoto jedinečného díla od mánesovského profesora reprezentuje vytříbený vkus majitele, který se nenechá vést módními trendy, ale vyhledává v umění skutečnou sílu prožitku.