Miloslava Vrbová

Rozměrná figurální kompozice přenáší diváka do tichého přítmí divadelního zázemí, které se mění v prostor pro vnitřní zamyšlení. Dominantní sedící Pierot v bílém kostýmu s bohatě nařaseným límcem unaveně sklání hlavu do dlaně, což celému výjevu dává silný psychologický náboj. Utržená červená růže ležící na zemi před ním funguje jako osamělý barevný bod v kontrastu s chladnými, modravými tóny oděvu. Celá scéna je zahalena do hlubokého šerosvitu, ze kterého v pravé horní části vystupuje pouze velmi vzdálený, rozostřený stín tanečnice, jako prchavá vzpomínka na proběhlé představení. Malba se plně soustředí na vyjádření lidské samoty ukryté za divadelní maskou a opouští jakoukoliv vnější dějovost.

Tento velkoformátový motiv vnáší do prostoru ztišenou intelektuální atmosféru, noblesu a hluboké lidské téma. Kontrast mezi bílou plochou oděvu a temným, tajuplným pozadím dává obrazu velkou vizuální sílu, která se plně rozvíjí v kombinaci s masivním zlaceným rámem. V zamyšleném postoji samotného Pierota se zrcadlí přesný odraz našich vlastních okamžiků bilancování, což vnímavému divákovi přináší hluboký estetický zážitek a pocit, že v momentech vnitřního hledání nejsme nikdy sami.